Co opravdu umí obojživelné rypadlo? Konfiguraci určují podmínky staveniště od říčního bagrování po aluviální těžbu zlata
Když se zákazníci poprvé podívají na obojživelné rypadlo, jedna z prvních otázek, které obvykle kladou, je:"Jak hluboko to může fungovat ve vodě?"
Samozřejmě záleží na hloubce vody. Ale jakmile se dostanete do skutečného projektu, je zde mnoho dalších faktorů, na kterých záleží stejně.
Dostali jsme například dotazy od zákazníků, kteří jednoduše řekli: projekt je v řece, voda je asi 4 metry hluboká a chtějí pomocí obojživelného bagru odstranit písek a sedimenty z koryta.
Výběr výbavy se na první pohled zdá být jednoduchý. Po položení pár dalších otázek se ale skutečná situace mnohem zkomplikuje.
Jaký druh půdy je v řečišti? Jak silná je vrstva sedimentu? Bude vytěžený materiál nakládán na čluny, přepravován kamiony nebo čerpán potrubím? Kolik materiálu je potřeba zpracovat za den?
V případě projektu těžby zlata v naplaveninách existuje ještě více otázek.
V tomto případě je obojživelné rypadlo pouze předním-těžebním zařízením. Prosévací zařízení, mycí zařízení a zařízení pro získávání zlata jsou rovněž vyžadována po proudu. Rychlý výkop má malý přínos, pokud zpracovatelský systém nestíhá.
To je důvod, proč obvykle nevybíráme obojživelné rypadlo pouze na základě jeho provozní tonáže.Podmínky na místě jsou na prvním místě.
Bagrování na řece: Skutečnou výzvou je často dostat se do pracovní oblasti
Konvenční rypadla jsou vysoce výkonná na pevné zemi. Když se ale dostanou k řekám, přílivovým plošinám nebo měkkému bahnu, největším omezením často není výkon motoru. Jde o to, zda může stroj skutečně zůstat stabilní a efektivně se pohybovat.
Břeh řeky může vypadat jako obyčejná mokrá půda, ale pod ní může být hluboká vrstva měkkého bahna. Jakmile konvenční pásové rypadlo vstoupí do oblasti, mohou se pásy postupně potopit, což ztěžuje pohyb. V přílivových řekách přidává měnící se hladina vody další proměnnou.
Zde mají obojživelná rypadla výhodu.
Obvykle používají pontonové{0}}podvozky s velkými kontaktními plochami ke snížení tlaku na půdu. V závislosti na projektu může být stroj také vybaven nezávislými pontony, širokými pásy a rýhovacími systémy pro zlepšení stability v mělké vodě a měkkém terénu.
Ale je tu jeden bod, který lze snadno přehlédnout:
Schopnost plavat neznamená, že stroj může hloubit stabilně.
Jakmile se výložník vysune směrem ven, vytváří odpor proti výkopu významný moment v přední části stroje. Při hlubokých výkopech nebo při práci v hutněném písku a štěrku potřebuje stroj dostatečný vztlak a stabilitu.
To je důvod, proč by se obojživelné rypadlo nikdy nemělo vybírat pouze podle jeho „maximální pracovní hloubky“.
Skutečný projekt nám může hodně říct
Projekt bagrování řeky Heathcote na Novém Zélandu je dobrým příkladem.
V letech 2018 až 2020 bylo k odstraňování říčních sedimentů použito 30-tunové obojživelné rypadlo Hitachi. Veřejně dostupné informace naznačují, že přibližně70 000 tun sedimentubyly nakonec odstraněny.
Zvláště stojí za zmínku jeden detail tohoto projektu.
Obojživelný bagr měl na starosti vytěžení sedimentu z řeky, ale po vytěžení materiálu projekt neskončil. Jak se pracovní oblast pohybovala proti proudu, měnily se podmínky přepravy podél břehu řeky a k přepravě vybagrovaného materiálu byly zapotřebí také čluny.
Jinými slovy, obojživelné rypadlo vyřešilo problémpřístup na pracovní plochu a provádění výkopových prací.
Automaticky to neřešilo problém, kam půjde vytěžený materiál, jak se bude přepravovat nebo jak bude nakonec zlikvidován.
To je něco, na co často klademe důraz při vývoji řešení zařízení:bagr a kompletní bagrovací systém jsou dvě různé věci.
Pokud projekt potřebuje zvládnout stovky nebo dokonce tisíce metrů krychlových materiálu za den, zaměření pouze na rypadlo může snadno vytvořit úzké místo v dopravě.
Pro hluboké výkopy není delší výložník vždy lepší
Dalším užitečným příkladem je mělký-projekt ve Francii spojený s řekou Seinou.
Veřejné informace naznačují, že pro projekt bylo použito přibližně 20-tunové obojživelné rypadlo BAE200. Práce trvaly asi osm týdnů, s přibližně12 000 m³ písčitého materiáluodstraněno. Maximální pracovní hloubka dosáhla cca6 metrů pod vodní hladinou.
Stroj byl vybaven bočními pontony a čepy pro zlepšení stability.
Při práci ve větších hloubkách nastává velmi praktický problém: delší pracovní nástavec zvětšuje poloměr kopání, ale také zvyšuje moment působící na stroj.
Pokud tedy zákazník řekne výrobci:
"Potřebuji vykopat 6 metrů hluboko."
Odpověď nemůže znít jednoduše:
"Pak nainstalujeme delší výložník."
Je třeba vzít v úvahu provozní hmotnost stroje, rozměry pontonu, délku čepu, hydraulický systém a skutečný výkopový odpor.
Těžba měkkého sedimentu se také velmi liší od hloubení koryta obsahujícího velké množství písku, štěrku nebo dlažebních kostek.
Proto,pracovní hloubka je výsledkem celkové konfigurace zařízení, nikoli parametrem, který by měl být zvažován samostatně.
Co se změní, když je projekt aluviální těžba zlata?
Při bagrování řek je obvykle hlavním cílem odstranění sedimentu.
U aluviální těžby zlata je cíl jiný.
Otázkou není jen to, kolik materiálu lze vytěžit. Důležitější otázkou je, kolik cenného minerálu je v tomto materiálu obsaženo a zda jej následný zpracovatelský systém dokáže efektivně získat.
Naplavená těžba zlata se liší od{0}}těžby tvrdého kamene.
Po dlouhodobém-zvětrávání a přepravě řekami se zlato může koncentrovat spolu s pískem, štěrkem, dlažebními kostkami a bahnem v korytech řek, záplavových oblastech nebo starých říčních kanálech.
Obojživelné rypadlo lze použít jako přední{0}}těžební zařízení pro vjezd do mělkých-vodních oblastí, kam se konvenční rypadla mohou obtížně dostat, a těžit zlato-písek a štěrk.
Výkop je ale pouze prvním krokem.
Materiál normálně musí projít proséváním, praním a gravitační koncentrací.
Například projekt navržený ke zpracování 500 tun materiálu za den bude vyžadovat jinou front{1}}konfiguraci a konfiguraci zpracování než projekt zaměřený na 1500 tun za den.
Důležitá je také velikost zlatých částic.
Ložisko obsahující převážně hrubé zlato není zpracováno úplně stejným způsobem jako ložisko obsahující vysoký podíl ryzího zlata.
Při vývoji řešení zařízení pro těžbu zlata nás proto více zajímá, zda má zákazník vzorky minerálů, výsledky testů, informace o -velikosti zlatých částic nebo výsledky předchozího zpracování- testů, než se jednoduše ptát, zda na místě „je zlato“.
Kolumbijský projekt ukazuje další kombinaci vybavení
Relativně přímý příklad pochází z projektu naplaveného zlata v Kolumbii.
V projektu bylo použito obojživelné rypadlo Caterpillar vybavené DragflowHydraulické čerpadlo HY50 a bagrovací hlava DTM50namontované na pracovním rameni.
Tento přístup se liší od konvenčního lopatového výkopu.
Po vjezdu do řeky rypadlo jednoduše nenabírá materiál do lopaty. Místo toho hydraulický systém rypadla pohání podvodní bagrovací zařízení, což umožňuje bagrování a přepravu písku, štěrku a kejdy.
Pokud jde o konfiguraci zařízení, systém se v podstatě stává malým podvodním těžebním systémem:
Obojživelný podvozek + hydraulický systém bagru + podvodní bagrovací hlava + hydraulické čerpadlo + výtlačné potrubí.
Tento typ uspořádání může být užitečný pro mělké řeky a důlní oblasti nacházející se podél hranice mezi zemí a vodou.
Může být obzvláště atraktivní v místech, kde se velké plavidlo pro těžbu zlata nemůže snadno dostat do těžební oblasti.
Měl by obojživelný bagr používat kbelík nebo bagrovací čerpadlo?
Univerzální odpověď neexistuje.
Pokud je hlavní aplikací říční bagrování, těžba písku nebo zemní práce podél břehu řeky, lopata je obvykle tou nejjednodušší možností.
Pokud je třeba vytěženou kejdu průběžně dopravovat na břeh, nebo je-li časté nakládání a vykládání nepohodlné, může stát za zvážení hydraulické bagrovací čerpadlo.
U aluviální těžby zlata je také třeba zvážit systém následného zpracování.
Jeden běžný proces je:
Obojživelný bagr → Těžba zlato{0}}nosného písku a štěrku → Krmení → Trommel nebo vibrační síto → Mytí → Gravitační koncentrace → Obnova zlatého koncentrátu
Další možné uspořádání je:
Obojživelné rypadlo → Podvodní bagrovací hlava → Hydraulické kalové čerpadlo → Výtlačné potrubí → Třídění a mytí → Gravitační koncentrace
Ani jeden systém není automaticky lepší.
První přístup je bližší konvenční ražbě, zatímco druhý je vhodnější pro projekty vyžadující nepřetržitou dopravu kejdy.
Některé projekty ve skutečnosti nejsou vhodné pro obojživelná rýpadla
To je něco, co je často přehlíženo.
Pokud je těžební oblast poměrně hluboká a vyžaduje dlouhodobou{0}}nepřetržitou, velkoobjemovou-výrobu, nemusí být obojživelné rypadlo tím nejvhodnějším řešením.
Například ve velkém jezeře nebo hluboké řece, kde musí zařízení zůstat na hladině po dlouhou dobu při provádění nepřetržitého- bagrování nebo těžby, může být lepší volbou profesionální bagr, plavidlo na těžbu zlata nebo sací bagrovací plavidlo.
Na druhou stranu, pokud těžební prostor tvoří hlavně mělká voda, možná kolem 1–3 metry hluboká, bez jasné hranice mezi řekou a okolní zemí, může být obojživelné rypadlo mnohem flexibilnější.
To je důvod, proč o tom běžně nerozhodujeme předem"zákazník musí použít obojživelné rypadlo."
Nejprve musíme porozumět podmínkám na místě a poté určit, zda je obojživelné rypadlo skutečně tím správným řešením.
Informace, které výrobce skutečně potřebuje, jsou více než hloubka vody
Pokud plánujete nákup nebo úpravu obojživelného rypadla, je nejlepší poskytnout co nejvíce informací o místě.
Například:
Maximální hloubka vody
Šířka řeky
Požadovaná hloubka výkopu
Tloušťka vrstvy sedimentu nebo rudy
Půdní poměry řečiště
Přibližná velikost písku, štěrku a dlažeb
Očekávaný denní objem zpracování
Denní provozní doba
Přepravní vzdálenost pro vytěžený materiál
Zda je vyžadováno výtlačné potrubí
Zda je potřeba hydraulické bagrovací čerpadlo
Zda je již k dispozici mycí zařízení a zařízení na zpracování minerálů
Pro projekt těžby zlata v naplaveninách je také velmi užitečná analýza minerálů, velikost částic zlata a výsledky předchozího zpracování-testů.
Tyto detaily se mohou zdát zanedbatelné, ale mohou přímo ovlivnit konfiguraci zařízení.
Například dva projekty mohou vyžadovat zpracování 1 000 tun materiálu za den. Pokud se jedno ložisko skládá převážně z jemného písku, zatímco druhé obsahuje velké množství hrubého štěrku a dlažebních kostek, může být přední-zařízení, třídicí systém a mycí zařízení potřeba zcela odlišné konfigurace.
Skutečná hodnota obojživelného rypadla není jen „práce na zemi a vodě“
Pokud se podíváte pouze na marketingové materiály, zní „obojživelně“ jednoduše.
Ve skutečném projektu však zařízení řeší mnohem konkrétnější problém:
Umožňuje výkopovým zařízením vstoupit do oblastí, kde konvenční zařízení nemohou efektivně fungovat.
Pro říční bagrování se může dostat do mělké vody a měkkého bahna.
U přílivové-ploché výstavby může snížit potřebu rozsáhlého přístupu-silnice a přípravy terénu.
Pro provoz na mokřadech může být vybaven nástavci, jako jsou drapáky nebo systémy pro řezání vodní vegetace.
Pro mělkou-těžbu písku může sloužit jako přední{1}}výkopové zařízení.
Pro aluviální těžbu zlata jej lze kombinovat s hydraulickými bagrovacími čerpadly, prosévacími systémy a gravitačním koncentračním zařízením a vytvořit tak úplnější systém těžby a obnovy.
Různé projekty ale nepotřebují stejný „standardní obojživelný bagr“.
Projekt bagrování se může více zaměřit na efektivitu výkopových prací a dopravu materiálu.
Přílivový-plochý projekt může klást větší důraz na tlak na zem a mobilitu.
Projekt hlubokého výkopu musí věnovat velkou pozornost stabilitě a pracovní hloubce.
Projekt aluviálního zlata musí vzít v úvahu jak přední-kapacitu těžby, tak kapacitu následného zpracování nerostů.
Pokud tedy někdo jednoduše řekne výrobci:
"Potřebuji obojživelný bagr."
Tyto informace nestačí.
Užitečnější informace jsou:
Kde to bude fungovat? Co to vykope? jak hluboko? Kolik materiálu je třeba denně zpracovat? A co se stane s materiálem po výkopu?
Jakmile jsou tyto otázky jasné, může výrobce určit vhodnou nosnost rypadla, rozměry pontonu, pracovní zařízení, stabilizační systém, lopatu nebo bagrovací čerpadlo a následné třídicí zařízení nebo zařízení na zpracování nerostů.
Pro bagrování řek, přílivové-ploché stavby a těžbu zlata v mělkých-vodních vodách není obojživelné rypadlo jen rypadlo, které „může jít do vody“.
Přesněji je to apozemní{0}}a{1}}platforma vodohospodářského inženýrství, kterou lze konfigurovat podle skutečných podmínek na místě.
A při výběru zařízení by měl proces vždy začínat umísto projektu a pracovní podmínky-ne s modelem stroje.
