Některým bagrům chybí vlastní{0}}pohon a při pohybu mezi pracovními pozicemi spoléhají na remorkéry. Vybagrovaný sediment je naložen do čekajících člunů a odtažen. Bagry s vlastním-pohonem fungují ve vodních cestách používaných většími plavidly a používají velké hadice k nasávání bahna. Tyto bagry ukládají sediment ve svých nákladních prostorech a jakmile se naplní, vyplouvají na pobřežní místa, kde je vysypou. Postranní-rypadla jsou účinnými nástroji pro čištění úzkých vodních toků; pohybují se stabilně rychlostí přibližně 3700 metrů za hodinu a na dně jezera vyhloubí kanál široký asi 35 metrů. Čerpadla pak rozprašují vybagrovaný sediment přes dlouhé rameno zpět do vody, pryč od kanálu. Na tento typ bagru spoléhají zejména velké lodě s hlubokým ponorem.
Úkolem bagru je provádět podmořské zemní práce, konkrétně: prohlubování, rozšiřování a čištění stávajících vodních cest a přístavů; hloubení nových vodních cest, přístavů a kanálů; bagrování základů doků, loděnic, plavebních komor a dalších hydraulických staveb; a likvidace vybagrovaného sedimentu v hlubokém moři nebo jeho využití k rekultivaci půdy v nízko-položených oblastech.
Pracovní kapacita bagru se vyjadřuje v metrech krychlových zeminy vytěžené za hodinu. Bagry jsou klasifikovány buď jako samohybné-nebo bez-samohybné-a podle jejich konstrukčních vlastností je lze dále rozdělit na typy s vlečeným sáním, sací frézou, korečkovým řetězem, drapákem a nakladačem.
